Tenhle článek jsem se rozhodla napsat ze dvou důvodů, jednak vám chci objasnit co se stalo a proč jsem nevydávala články a taky abych vám dala "rady" jestli si tím co já, taky prochazíte nebo procházet budete ale moc bych vám přála aby se vám to nestalo, ale kdyby přece tak at' víte jak se třeba zachovat a co vám pomůže, i kdyby to mělo pomoct jen jednomu tak i tak to pro mě má cenu psát i když to není něco, na co bych ted' ráda vzpomínala ale stejně
Začnu asi takhle, poslední měsíc jsem prožívala dost blbé období a jsem ráda že už to všechno mám zasebou ale díky tomu jsem nemohla normalně fungovat a proto jsem neděla články protože to nešlo a ani jsem neměla náladu protože mě pořád každý den bolela hlava a byla jsem hrozně slabá, tohle se mi nikdy nestávalo, nikdy jsem neměla problémy z hlavou takže jsem moc nevěděla co se děje což mi taky moc nepomáhalo, neveděla jsem co se semnou dělo a hrozně mě to ubíjelo protože když mě začala bolet hlava a bylo mi na omdlení tak jsem nemohla myslet na nic jiného, než na tu bolest a na to co se dějě prostě hrozné a když mi bylo takhle blbě tak jsem si musela lehnout jinak bych asi omdlela a stejně jsem nemohla normálně fungovat takže i proto jsem nepsala článek protože jsem skoro celý den prospala a i přesto jsem byla slabá a taky jsem nemělá chut' a naládu a i škola pro mě byla hrozná, rotože jsem byla slábá a každou chvíli jsem mohla skolabovat, tak jsem šla k doktorce a nějak se to řešilo ale na nic extra jsme nepřišli ale poslala mě na neurologii, jenže tam byl termín až na prosinec, a to nejde s bolestma čekat až do prosince a taky kdyby to bylo něco važného tak před vánocemi bych nechtěla vedět a jít do emocnice, tak jsme se rozhodli že zajdeme za doktorkou at' zkusí to vyšetření nějak popoženout a nebo at' něco dělá protože ta hlava mě bolela každý den a někdy nezabral ani prášek tak mě poslala do nemocnice kde mi udělaj kompletní vyšetření, ze začázku jsem se bála a vůbec jsem tam nechtěla protože na nemocnice nevzpomínam dobře, jelikož jsem tam dřív byla skoro pořád a upřímně nikdo nemá rád nemocnice a já nejvíc, ale před nastupem jsem to brala už dobře a říkala jsem si musím a aspon budu vedět co se semnou děje a bude mi líp, byla jsem tam 4 dny a udělali mi veškeré vyšetření (ORL, EEG, rentgen, oční vyšetření, a taky mi vzali krev na rosáhle zkoumání jestli to není třeba od ledvin atd.. a taky mi udělali i to neurologické vyšetření) ale vůbec jsem tam nechtěla být a fakt jsem to snášela špatně první den mi bylo do pláče, sice mi je 17 ale prostě jsem si i na asi minutku poplakala, někdy to je lepší než to v sobě dusít a do pláče mi bylo i celý měsíc protože ten pocit že nevíte co se děje a jestli to třeba není něco važného byl strašný ale pořád jsem si říkala že nesmím a nebudu plakat, že budu silná když jsem ten lev, a hodně mi taky pomáhala rodina a můj přítel, ale stejně jsem myslela na to jestli to není nic vážneho a před nemocnicí co mi tam budou dělat, co já tam budu dělat a co když mě budou operovat, zkrátka jsem myslela na to nejhorší a to mi taky nepomáhalo ale šlo o hlavu a to je dost důležitý "orgán" takže jsem měla prostě strach a nemohla jsem nic moc dělat, takže jsem ráda že jsem tam šla a že už to je dobrý a mám tohle nejhorší období zasebou sice pořád nevím co se semnou stalo a proč mě tak bolela hlava ale od propuštění už je to dobrý a cítím se mnohem líp a hlavně jsem ráda že to není nic vážneho
a ted' tipy a rady ro vás:
Tohle platí pro jakoukoliv nemoc a i pro to, co jsem měla já
Ted' už vím že mi nepomáhalo se tomu "poddávat" sice to je těžké ale zkuste na tu bolest toeslet a taky nemyslet na to, co se s vámi děje prostě se snažte myslet a chovat pozitivně a říkat si ne ne hlava mě nebolí, a nebudu se tomu poddávat protože i podvědomí umí své a i ted' po nemocnici kde jsem si odpočala si říkam že se už nechci trápit a nebudu a říkam si už mi je a bude dobře takže od té nemocnice jsem na to špatné období zapoměla a už ho nechci zažít a to si opakuju a konečně si zase užívam a jsem št'astná takže i proto mě už hlava nebolí nějak si to nepřipouštím a to doporučuju i vám
Když vás ta hlava a ten stav chytne tak si jdete lehnout sice prospíte skoro celý den, ale když spíte tak vás nic nebolí a tolik to neřešíte
Když už nemůžete a fakt se vám chce ze všeho brečet tak se prostě vybrečte, a dostante to ven nedržte to v sobě není to dobr, prostě si poplakejte a třeba se vám uleví ( a nebo se prostě snažte a bud'te silný a říkejte si že budete bojovat a bojujte ) ale někdy pláč pomůže ( u mě to bylo tak, že jsem chtěla každý den )
Pokud taky jdete do nemocnice tak to berte pozitivně, říkejte si že vám tam pomůžou a budete vedět co s vámi je, rozhodně z toho nebud'te tak špatný jako já, mě to "zlomilo" a vůbec jsem nemyslela na nic jiného a byla jsem hrozně smutná ale když jsem tam jela tak jsem to brala líp asi jsem se smířila s tím že tam jdu a musím a že s tím nic neudělám tak jsem na to tolik nemyslela a nebyla už tak smutná takže to radím i vám prostě to přijměte a neřešte tolik (vůbec vám to nepomůže) naopak vás to zlomí
Důležitá je podpora mě hodně pomáhal i přítel a i rodina a to je důležité, nesmíte na to být sami
Další věc která vám pomůže je nelitovat se a nemít černé myšlenky když si budete pořád říkat jsem chudák, proč já atd.. tak vás to víc dorazí a víc na to pořád myslíte ( v nemocnici jsem se té "nemoci" nepoddávala a bylo mi dobře a i ted' když jsem št'astná mi je dobře) protože nemám černé myšlenky ) myslete pozitivně!!! já jsem před nemocnicí myslela jen na to, co se děje a bude dít a to bylo špatně
Jak zvládnout nemocnici: povídejte si a bud'te v klidu a třeba si zapněte telku nebo prostě jen odpočívejte a pište si, volejte s těma nejblížšíma to taky pomáha
+ myslete pozitivně a jak už jsem říkala tu bolest si "nepřipouštějte" a říkejte si nic mě už bolet nebude a všechno bude dobrý !!! tyhle věti vám hoodně pomůžou a sami tomu věřte !!!
* KDYŽ VÁM JE ZLE TŘEBA VE ŠKOLE TAK RADĚJI BĚŽTE DOMŮ, PROTOŽE MŮŽEE SKOLABOVAT A TO VÁM ZATO NESTOJÍ, MĚ SE TO MÁLEM STALO A NENÍ TO NIC PŘÍJEMNÉHO A STEJNĚ VÁM TA ÚNÁVA A BOLEST NEDOVOLÍ SE SOUSTŘEDIT TAKŽE VÁM NIC JINÉHO NEZBYDE ( a když už jste doma tak to neřešte a netrapte se protože to vám taky nepomůže, já jsem z toho že mě to tak ve škole trápí byla špatná )
2024 ©